Na výlet na Královéhradecko lákají první revitalizované památky

Jde o jedny z prvních revitalizovaných památek v kraji ze zdrojů Integrovaného regionálního operačního programu (IROP). Obě památky ‒ uhelný důl Jan Šverma v Žacléři a Dřevěnka v Úpici - jsou zhruba stejně daleko od Trutnova, i když každá opačným směrem. Omezené možnosti cestování do zahraničí oběma památkám prospívají. „Od června máme návštěvnost vyšší než loni,“ potvrzuje ředitel dolu Karel Novotný. „Je znát, že Češi víc jezdí po republice a hledají zajímavá místa,“ říká ředitelka úpického městského muzea Jana Nešněrová.

Nikde jinde v Česku neuvidíte zachovalou úpravnu uhlí
Hornický skanzen v Žacléři vznikl přeměnou bývalého černouhelného dolu Jan Šverma. Hornictví tady má podle záznamů kláštera v Křešově tradici už od roku 1570, ve velkém se tady uhlí začalo těžit ve třicátých letech 20. století. Hlubinná těžba zde skončila v roce 1992, přestože v podzemí ještě zbylo asi 75 milionů tun uhlí, jeho dobývání už by se ale nevyplatilo. Nějakou dobu se ještě těžilo povrchově, což ale vyneslo jen asi 330 tisíc tun uhlí. Důl je nyní kulturní památkou. „I když je v tuzemsku několik hornických památek, Žacléř je jediné místo, kde může návštěvník vidět zachovanou úpravnu uhlí,“ upozorňuje šéf dolu Karel Novotný. Prohlídka začíná v řetízkárně neboli špinavé šatně, kde se horníci převlékali z civilního oblečení do fáracích pracovních oděvů. Co všechno během exkurze návštěvníci uvidí, ukazuje reportáž ze seriálu Výleťák, který vysílá Televize Seznam.

V rámci prohlídky vystoupají návštěvníci i na těžní věž Jan, která z výšky 52 metrů nabízí panorama celého areálu i výhled na Krkonoše včetně Sněžky a Vraní hory se Špičákem. Dole ještě čeká stometrová štola Jitřenka, ve které je k vidění i uhelná sloj a strojovna jámy Jan s původním těžním strojem i výstavou věnovanou důlnímu vybavení, ale i paleontologickými nálezy. Skanzen provozuje obecně prospěšná společnost Důl Jan Šverma. Založila ji firma GEMEC-UNION, která se původně podílela na likvidaci dolu po rozhodnutí vlády o ukončení těžby. Kromě hornického skanzenu nabízí i prohlídku měděného dolu Bohumír.

Skoro pět set let stará hospoda ukazuje, jak lidé dřív žili
Dřevěnka v Úpici je jedním z nejstarších a největších českých maloměstských dřevěných domů - první zmínky o zdejší hospodářské usedlosti jsou z roku 1559. Od roku 1735 tady až do roku 1990 fungoval hostinec. Dvě desetiletí pak dům chátral, dokud se v roce 2007 nestal majetkem města a o tři roky později získal statut národní kulturní památky. Po rekonstrukci vnějších i vnitřních částí a vybavení se Dřevěnka otevřela veřejnosti. K obnovení tradiční hospody nedošlo kvůli příliš přísným hygienickým požadavkům, které by město nebylo schopné splnit.

Dřevěnka se stala součástí Městského muzea a galerie J. W. Mezerové. „V rámci stálé expozice lidem ukážeme, jak se žilo na malém městě, doslova od sklepa až po půdu,“ zve k návštěvě ředitelka muzea Jana Nešněrová. K vidění soukromá sbírka historických kočárků. Kromě toho městské muzeum pořádá sezónní výstavy, teď aktuálně až do poslední srpnové neděle je to výprava do světa bylinek a lidového léčitelství, příští prázdniny chtějí muzejníci představit devatero řemesel. „Víc než jako muzeum chceme fungovat jako skanzen,“ vysvětluje ředitelka, že cílem je objekt víc otevřít a umožnit lidem znalosti si osahat ‒ tak to funguje například v dětském koutku, kde si malí návštěvníci můžou hrát. Rekonstrukce umožnila využívat dům nejenom k výstavám, ale i ke vzdělávání, nejrůznějším workshopům, pořádání koncertů a setkávání lidí. Dřevěnka funguje i jako informační centrum.

Obnovu dalších památek mohou návštěvníci sledovat za provozu
Čerpaná Dotace z IROP na obnovu skanzenu v Žacléři představovala zhruba 48 milionů korun, revitalizace Dřevěnky z evropských zdrojů vyšla na téměř devět milionů korun. V Královéhradeckém kraji bylo z prostředků IROP celkem podpořeno patnáct projektů památek, muzeí či knihoven celkovou částkou 909 milionů korun. Revitalizace probíhá i na dalších památkách, jako například na zámcích Humprecht a Rychnov nad Kněžnou, hradu Kost nebo pevnostech Dobrošov a Josefov. Celostátně se v rámci IROP jedná o 190 projektů na podporu kulturního dědictví za 10,6 miliardy korun.

Ochrana českého kulturního dědictví je jednou z oblastí podpory IROP a je určená ke zvýšení ochrany památek a sbírek, jejich zabezpečení, vytváření nových expozic, budování depozitářů, konzervování a restaurování sbírkových předmětů nebo na modernizaci objektů sociálního a technického zázemí.
 
Fotografie Hornického skanzenu v Žacléři – Centrum pro regionální rozvoj